Kořeny příjmení Bouma:

Kořeny tohoto příjmení jsou poměrně bohaté a významově se mohou lišit dle konkrétních rodokmenů. Dá se předpokládat, že první Boumové s holandským původem zde byli od třicetileté války (1618 – 1648). Zároveň je však zmiňováno i počeštění německého příjmení Baum (v překladu strom). Mohlo být motivováno např. domovním znamením.

Z již zmíněného Holandska pochází další významový kmen našeho příjmení. Na severu této země se hovoří Západofríštinou a v tomto jazyce se můžeme setkat se slovem bouw, které znamená stavět. A samotný Bouma je vykládán za stavitele, či venkovana.

Když budeme bloumat ještě dále, objevíme původ i ve skotské gaelštině. Zde je toto příjmení odvozeno od povolání výrobce luků či lučištníka (bowman). Ze skotských kronik také vyplývá, že před prvními slovníky hláskovali písaři slova podle zvuku. Toto a skutečnost, že skotská jména byla opakovaně překládána z gaelštiny do angličtiny a zpět, přispělo k obrovskému množství pravopisných variací. První zmínka, kterou se mi povedlo dohledat je z roku 1296.

Napříč jazyky a historií je tedy Bouma označován za strom, stavitele, venkovana, výrobce luků a lučištníka. Vše zmíněné má k sobě s nadsázkou celkem i blízko, nemyslíte? Je možné, že napříč historií se příjmení šířilo tam a zpátky mezi všemi zmíněnými jazyky?

Použitá literatura: Německá příjmení u Čechů 1998, Naše a cizí příjmení v současné češtině 2002, Naše příjmení 1894, Dictionary of American Family Names 2013 (Oxford University Press), A Dictionary of English and Welsh Surnames: With Special American Instances 1901, Index pasažérů a přistěhovalců 1982-1985 (průvodce publikovanými záznamy o příletech asi 500.000 cestujících, kteří přišli do Spojených států a Kanady v 17. až 19. století.

 

Jaroslav Bouma 2022